Chcete mít hodně pěknou fasádu, že? Hliněnou omítku venku můžeme dát jen, když je zaručeno, že na omítku nebude pršet. Třeba když máte dostatečný přesah střechy nebo někde pod pergolu. Můžete to ale trošku víc promyslet a na hliněné jádro (1-2 cm) nanést vápenný štuk (ten vytvoří ochranu hlíny), čímž vytvoříte kombinaci, která funguje a zůstává difůzně otevřená.
Máte možnost hliněnou fasádu natřít hydrofobním nátěrem. Nátěr je třeba opakovat aspoň jednou za pět let podle toho, jak moc prší. My Hlinaři vám tuto cestu ale moc nedoporučujeme, je to škoda, příroda fuč. No ale nebojte, supr pro exteriér je prostě vápenná omítka. Snese déšť, je difůzně otevřená a víte, kdo ji umí hodně hezky, že?
Obecně se dá říct, že hliněnou omítku lze nanášet na všechny druhy podkladů. Je potřeba zvolit správný postup a správné složení vrstev s ohledem na zvolený výsledek. Proto doporučujeme konzultaci při projektování (novostavba) a u rekonstrukcí před záhajením prací, tedy ještě než začnete sundávat původní omítku a plánovat postup rekonstrukce (může se třeba stát, že vám dokážeme ukážeme ušetřit práci a peníze).
Běžné opotřebení hliněných omítek se děje jako u konvenčních omítek. Jednou za čas můžete omítku přeštukovat (tj. přidáním další vrstvy) nebo přemalovat difuzně otevřeným nátěrem (třeba hliněným nátěrem). Tyto nátěry nabízí i konvenční prodejci barev, například Keim, se kterými máme praktické zkušenosti.
Další informace k této službě si můžete zjistit zde