Chcete mít hodně pěknou fasádu, že? Hliněnou omítku venku můžeme dát jen, když je zaručeno, že na omítku nebude pršet. Třeba když máte dostatečný přesah střechy nebo někde pod pergolu. Můžete to ale trošku víc promyslet a na hliněné jádro (1-2 cm) nanést vápenný štuk (ten vytvoří ochranu hlíny), čímž vytvoříte kombinaci, která funguje a zůstává difůzně otevřená.
Máte možnost hliněnou fasádu natřít hydrofobním nátěrem. Nátěr je třeba opakovat aspoň jednou za pět let podle toho, jak moc prší. My Hlinaři vám tuto cestu ale moc nedoporučujeme, je to škoda, příroda fuč. No ale nebojte, supr pro exteriér je prostě vápenná omítka. Snese déšť, je difůzně otevřená a víte, kdo ji umí hodně hezky, že?
Mezi přírodní materiály patří hliněné a vápenné omítky, přírodní izolace (dřevovlákno, konopí, vlna, len a další), dřevo, kámen atd. Jsou lokální, dobře recyklovatelné a mají nižší uhlíkovou stopu. Například hliněná omítka dokáže regulovat vlhkost v interiéru, čímž jde naproti příjemnějšímu klima v místnosti. Dřevovláknitá izolace má zase vyšší fázový posun, který dělá zásadní rozdíl v izolačních vlastnostech domu. Vápenné fasády jsou dobové a ideální pro památkové objekty. Všechny do jednoho skvěle vypadají na starých domech i moderních novostavbách. Jsou ideální volbou pro difuzně otevřené konstrukce.
Rozdíl mezi benátským a marockým štukem je ve schopnosti nenasákat vodu. Benátský štuk pro styk s vodou není vůbec vhodný. Oproti tomu marocký štuk je super do sprchových koutů, k vaně (i do vany), na podlahu, do koupelny, na wc, kolem kuchyňské linky a podobně. Nahrazuje fuknci obkladů. Je potřeba ho ale čistit trochu jinak, než klasické obklady.
Další informace k této službě si můžete zjistit zde